Zpět na archiv
Nevolnost a zvracení při onkologické léčbě

 

Léčba nevolnosti a zvracení při onkologické léčbě

 

Jednou z nejčastějších komplikací onkologické léčby (chemoterapie) bývá nevolnost a zvracení. Tyto stavy jsou vyvolány zvýšenou tvorbou a vyplavením řady biologicky aktivních látek, tzv. mediátorů. Mediátory působí na receptory, umístěné v trávicí soustavě a mozku a způsobují pocity nevolnosti různé intenzity až zvracení. Nejvýznamnějším z těchto mediátorů je serotonin. Po aplikaci řady onkologických léků dochází k masivnímu vyplavení serotoninu, což u řady pacientů vyvolá nejenom intenzívní pocity nevolnosti, ale především četné a úporné zvracení. Toto často vede, kvůli ztrátě tekutin a minerálů, ke zhoršování celkového stavu pacienta a tím i k nižší účinnosti terapie a zhoršení prognózy základního onkologického onemocnění.
Nevolnost a zvracení, vyvolané chemoterapií, se odborně označují zkratkou CINV (Chemotherapy Induced Nausea and Vomitus). Z hlediska rychlosti nástupu potíží rozlišujeme akutní CINV (do 24 hodin po podání chemoterapie) a opožděnou CINV (až do 5 dnů po podání chemoterapie).
V moderní léčbě onkologických onemocnění hraje nezastupitelnou roli podpůrná léčba, jejíž součástí je i prevence a léčba nevolnosti a zvracení. 

 

Kdy je riziko nevolnosti a zvracení při onkologické léčbě zvýšeno?

I když je nevolnost a zvracení častým vedlejším účinkem chemoterapie, nepostihuje každého pacienta při každé léčbě. A pokud se objeví, doba vzniku, závažnost, spouštěcí faktory a délka trvání obtíží se u jednotlivých pacientů můžou velmi lišit. Zda a v jakém rozsahu dojde u daného pacienta k nevolnosti a zvracení při chemoterapii, závisí na tom:

- jakou chemoterapii, v jaké dávce a v jakém režimu užívá,

- zda užívá více cytostatik nebo např. podstupuje radioterapii (ozařování),

- zda u něj došlo k nevolnosti a zvracení při předchozí chemoterapii.

 

Ne každý ale reaguje na chemoterapii stejně. Některé faktory riziko nevolnosti a zvracení zvyšují. Patří mezi ně:

- ženské pohlaví, věk nad 50 let,

- předchozí zkušenosti se zvracením (při cestování, v těhotenství, po operaci),

- úzkostlivost,

- abstinence nebo konzumace jen malého množství alkoholu.

 

Výskyt nevolnosti a zvracení můžou ovlivnit i některé stavy, například růst nádoru do zažívacího traktu, jater nebo centrálního nervového systému, zácpa, užívání opioidů, infekce, těžká porucha funkce ledvin aj.  

Riziko zvracení také stoupá, pokud pacient nevolnost očekává. To hrozí, pokud se pacient mylně domnívá, že zvracení vyvolává každá chemoterapie. Na riziko zvracení u konkrétní chemoterapie se může pacient zeptat svého lékaře. Toto riziko jde výrazně snížit preventivní léčbou, kterou doporučí lékař a která může pacientovi značně usnadnit období chemoterapie.

Zpět na archiv